Byly
ve své době naší největší lodí z hlediska nosnosti a současně našim prvním
bulkcarrierem, postaveným v Glasgowě ve Skotsku, odkud se vydaly na svou první
cestu. Jejich stavba ve Velké Británii byla výsledkem realizace jedné z
transakcí československého zahraničního obchodu, kdy jsme jinak nepoužitelnou
pohledávku v guinejské rudě vyměnili za moderní, v.pořadí osmou námořní loď, v
té době potřebnou pro přepravu základní suroviny pro československý hutnický
průmysl. Loď byla nazvána po tradičním středisku huťařského průmyslu; v
začátcích provozu přepravovala čs. rudu z Brazílie do jugoslávských přístavů,
kam mohly VÍTKOVICE vplout i plně naložené - s ponorem
V roce
1966 byla loď upravena podle konvence o ponorové čáře z téhož roku a
zvýšena její nosnost o 3850 DWT.
Všechny
tyto parametry (rozměry, nosnost i spotřeba jsou na prvním místě mezi čs. loděmi
socialistické éry až do devadesátých let; v řadě dalších parametrů - zejména
době provozu a přepravních výkonech - zaujímají VÍTKOVICE druhé místo po
KOŠICÍCH v celé flotě..
|
v provozu |
|
|
rozměry |
|
| |
|
od |
|
27.10.66 |
|
délka |
m |
209,9 |
|
provoz |
|
10.03.87 |
|
šířka |
m |
27,5 |
|
roků |
|
20,4 |
|
ponor |
m |
11,6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba |
|
|
|
hlavní stroj |
|
|
|
rok |
|
1966 |
|
druh |
|
vznětový |
|
místo |
|
Glasgow |
|
výrobce |
|
Sulzer |
|
země |
|
V.Britanie |
|
KS |
HP |
17600,0 |
|
druh |
|
hrom. |
|
rychl. |
míle/hod. |
15,2 |
|
|
|
|
|
spotř. |
tuny/den |
59,0 |
|
parametry |
|
|
|
|
| |
|
tonáž |
BRT |
24326 |
|
poř.hodnota |
|
|
|
nosnost |
DWT |
41207 |
|
PH pův. |
mil.Kč |
127,8 |
|
prostor |
m3 |
43362 |
|
PH VRCV |
mil.Kč |
106,6 |
V roce
1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění
základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní
ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).
V počátcích
provozu byla zaměstnána dovozy surovin pro čs.průmysl, v pozdějších letech byla
loď často provozována na cizí účet, protože jugoslávské přístavy mohly přijímat
i lodě o vyšším ponoru a tím i větší nosnosti a levnějších sazbách za přepravu
jedné .tuny, zatímco baltické přístavy mají příjem větších lodí omezený, s
nutností část nákladu odlehčovat před koncovým přístavem. Koncem roku 1980 byl
uzavřen výhodný kontrakt na cizí účet na období dvou let za výhodnou sazbu
tehdejší vysoké konjunkturní situace, která zajišťovala pravidelný a vysoký
:finanční přínos ve volné měně. V posledních letech .opět střídala zaměstnání na
československý i cizí účet.
|
|
provozní
výsledky |
|
tuno |
finanční výsledky |
návratnost |
odp. | |||||||
|
rok |
cest |
EČ |
MEČ |
tuny |
míle |
míle |
tržby |
zisk |
odpisy |
přínos |
% |
roky |
% |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1966 |
1 |
42 |
0 |
37 |
6 |
118 |
2,6 |
-0,7 |
1,2 |
0,5 |
0,4 |
* |
0,9 |
|
1967 |
8 |
320 |
30 |
313 |
104 |
1911 |
21,1 |
2,8 |
7,0 |
9,8 |
7,7 |
13,0 |
5,5 |
|
1968 |
8 |
382 |
22 |
284 |
103 |
2680 |
29,7 |
12,1 |
6,3 |
18,3 |
14,3 |
7,0 |
4,9 |
|
1969 |
7 |
320 |
16 |
241 |
96 |
2253 |
25,3 |
5,4 |
10,2 |
15,6 |
12,2 |
8,2 |
8,0 |
|
1970 |
7 |
304 |
16 |
259 |
83 |
2102 |
24,1 |
4,3 |
10,2 |
14,5 |
11,3 |
8,8 |
8,0 |
|
1971 |
7 |
369 |
37 |
253 |
106 |
2552 |
33,3 |
4,3 |
10,2 |
14,5 |
11,3 |
8,8 |
8,0 |
|
1972 |
6 |
353 |
31 |
233 |
93 |
2339 |
27,5 |
-2,2 |
10,2 |
8,0 |
6,3 |
15,9 |
8,0 |
|
1973 |
6 |
313 |
39 |
220 |
62 |
1223 |
24,9 |
1,1 |
10,3 |
11,3 |
8,9 |
11,3 |
8,0 |
|
1974 |
7 |
370 |
23 |
248 |
83 |
1599 |
35,5 |
11,1 |
10,3 |
21,4 |
16,7 |
6,0 |
8,0 |
|
1975 |
6 |
333 |
31 |
204 |
50 |
1047 |
30,9 |
9,0 |
10,2 |
19,3 |
15,1 |
6,6 |
8,0 |
|
1976 |
11 |
336 |
25 |
355 |
67 |
1183 |
30,4 |
3,1 |
7,1 |
10,2 |
7,9 |
12,6 |
5,5 |
|
1977 |
8 |
318 |
10 |
304 |
65 |
1340 |
22,0 |
0,3 |
5,7 |
6,1 |
5,7 |
17,6 |
5,4 |
|
1978 |
6 |
321 |
31 |
226 |
64 |
1294 |
20,5 |
-5,0 |
5,8 |
0,7 |
0,7 |
* |
5,4 |
|
1979 |
8 |
396 |
35 |
286 |
59 |
1114 |
23,8 |
-0,8 |
6,8 |
6,1 |
5,7 |
17,6 |
6,4 |
|
1980 |
9 |
274 |
47 |
351 |
46 |
916 |
18,8 |
1,6 |
6,7 |
8,2 |
7,7 |
12,9 |
6,2 |
|
1981 |
4 |
337 |
30 |
137 |
50 |
830 |
41,1 |
18,3 |
5,6 |
23,9 |
22,4 |
4,5 |
5,3 |
|
1982 |
7 |
353 |
0 |
249 |
48 |
1039 |
44,5 |
23,1 |
0,2 |
23,3 |
21,9 |
4,6 |
0,2 |
|
1983 |
6 |
339 |
23 |
158 |
56 |
760 |
14,7 |
-0,1 |
0,2 |
0,1 |
0,1 |
* |
0,2 |
|
1984 |
6 |
395 |
15 |
217 |
62 |
1323 |
23,7 |
-0,7 |
0,0 |
-0,7 |
-0,6 |
* |
0,0 |
|
1985 |
7 |
342 |
1 |
243 |
36 |
988 |
34,5 |
9,2 |
0,0 |
9,2 |
8,7 |
11,5 |
0,0 |
|
1986 |
8 |
340 |
0 |
200 |
52 |
870 |
33,4 |
14,2 |
0,0 |
14,2 |
13,4 |
7,5 |
0,0 |
|
1987 |
1 |
113 |
0 |
37 |
17 |
371 |
2,5 |
1,1 |
0,0 |
1,1 |
1,0 |
* |
0,0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144 |
6969 |
462 |
5054 |
1408 |
29852 |
564,9 |
111,3 |
124,4 |
235,7 |
9,1 |
10,9 |
4,8 |
Výsledky
v jednotlivých letech kolísají vzhledem k větší závislosti sazeb
tohoto typu lodí na konjukturní situaci
Protože
cesty.lodi byly zpravidla delší, první. stovku cest zakončila až v roce
1980
o
rok dříve v roce 1979 na cestě 90 out ujela miliontou míli na cestě ze
Savannah do Recife s nákladem fosfátů.
Je
druhá ve flotě, co se týče přepravovaného množství zboží
-prvý.
milion. tun dovršila loď VÍTKOVICE v roce 1970 na cestě 28 R přepravou uhlí
z Polska do Japonska,
-druhý
milion tun v roce 1974 na cestě 56 rovněž s nákladem uhlí z Newcastlu do
Newportu, -třetí milión tun v roce 1978 na cestě 84 s nákladem rudy z Paradeepu
do Bakaru.
-čtvrtý
milion tun byl přepraven v roce 1982 na cestě 111 z Antverp do Leningradu s
nákladem kukuřice,
-pátý
milion v roce 1986 na cestě 142 s rourami z Brém do
Leningradu.
Z hlediska
času
-nejkratší
cestu - 81 - podnikly VÍTKOVICE v roce 1977: za 8 dní dopravily rudu z Lulea do
Rotterdamu.
-
nejdelší - cesta 108 - z Batumi do Jižní Ameriky a pak do Sovětského svazu s
obilím, trvala plných 122 dní.
Z
hlediska vzdálenosti však byla
-
nejdelší -
-nejkratší
pak
Z hlediska
množství
-
nejvíce zboží přepravily VÍTKOVICE na cestě 80 R v roce 1977, kdy vezly 41 318
tun rudy z Marmoriliku do Antverp a Kokoly,
-
ve stejné relaci, ale v opačném směru, v roce 1976 na cestě 72 R převezly
minimum nákladu - 234 tun drobnice z Kodaně do Marmoriliku
Cesty
mezi Evropou a Grónskem se zapsaly do historie ČNP, protože se jednalo o
obtížnou navigaci z hlediska povětrnostních vlivů i stálého nebezpečí plovoucích
ledů a ledových polí. Tam došlo i k poškození lodi, když během plavby
v ledové oblasti, podél západního pobřeží Grónska, loď narazila na začátek
souvislé ledové plochy, která se objevila před přídí v ranních hodinách dne
19.6.1980.
Byla
proražena obšívka na přídi cca 1,8 x
Loď
byla provizorně opravena v Marmoriliku (Grónsko), definitivně ve Flushingu
(Holandsko).
Za
.20 let provozu. se loď zaplatila téměř dvojnásobně a protože tržba za prodej
činila l6 mil.Kč a zisk z prodeje
10.3.1987
byla v taiwanském přístavu Kaohsiung (stejném jako u Košic v loňském roce)
předána v 17 hodin místního času k sešrotování současně nejstarší a v historii
ČNP vůbec největší loď Vítkovice. Prodej byl velmi efektivní, protože bylo
využito značného cenového rozdílu
šrotu v Evropě a na Dálném východě (cca 40 US~ za 1 tunu) a cesta vytížena
zbožím (36 868 tun koksu v časovém nájmu z USA do Japonska), takže dopravné
pokrylo náklady spojené s přejezdem a celková tržba za prodej dopravních služeb
i šrotu ve volné měně tak výrazně zvýšila finanční a devizový 'přínos v měně KS
. .